Historie Masarykovy veřejné knihovny

  • 1861 – vznik německého čtenářského spolku „Casino“
  • 1863 – vznik českého čtenářského spolku „Občanská beseda
  • 1872 – vznik „Vzdělávacího spolku Snaha“, jehož knihovní fond se stal základem první veřejné knihovny ve Vsetíně
  • 1913 – otevřena na Dolním náměstí první veřejná čítárna
  • 2. února 1921 – založena Masarykova městská knihovna; usnesení k jejímu zbudování pochází z konce února 1920, kdy v rámci oslav 70. narozenin T.G.Masaryka městské zastupitelstvo rozhodlo „Otevříti ihned Masarykovu městskou knihovnu, obsahující přes 800 svazků.“
  • 1939-1945 – represe, vyřazování literatury, Masarykovo jméno se muselo z názvu vypustit
  • 1945-1951 – knihovna umístěna do čtyř místností v prvním poschodí klubovního domu Zbrojovky v Jiráskově ulici
  • 1949 – vedle hlavní budovy získala Masarykova veřejná knihovna také tři pobočky, které vznikly z obecních knihoven integrovaných obcí Rokytnice, Jasenky a části Semetína
  • 50. léta – vyřazena literatura protikomunistická, legionářská, „kapitalistická literatura Západu“, detektivky, publikace emigrantů, braková literatura
  • 1954 – počátek soustavné metodické práce, pomoc malým knihovnám
  • 1957 – část provozu přestěhována na Svárov 714 (stará vila – sídlo hudební školy a poradny pro matky s dětmi), dětské oddělení a čítárna se sem nevejde a obojí je r. 1958 přestěhováno do Dukelské ulice
  • 1960 – došlo k vytvoření nového okresu Vsetín s 81 knihovnami ve včleněných obcích
  • 1968 – první samostatné dětské oddělení – sídliště Luh
  • 1971 – od tohoto roku se začíná systematicky budovat oddělení regionální literatury při studovně
  • 1973 – otevřeno dětské oddělení v Domě služeb na Trávníkách, téhož roku bylo otevřeno také samostatné oddělení politické literatury v Domě politické výchovy, toto oddělení bylo zrušeno v prosinci 1989
  • 1979 – konečně knihovna dostává celou budovu na Svárově (byla odstěhována dětská poradna z přízemí), zahájena celková rekonstrukce budovy knihovny na Svárově
  • 1979 – Okresní knihovna zavádí na základě usnesení Rady ONV ve Vsetíně nový systém centrálního řízení veřejných knihoven ve vsetínském okrese; odborné útvary Okresní knihovny uplatňují systém přímého řízení u 7 poboček (dříve střediskových knihoven – Horní Lideč, Kelč, Nový Hrozenkov, Rožnov, Velké Karlovice, Valašské Meziříčí, Vsetín) a 81 pracovišť (dříve vesnických poboček)
  • 1982 – otevřeno nové dětské oddělení v Rokytnici
  • 1991 – návrat knihovny k původnímu názvu „Masarykova veřejná knihovna“; v knihovnách okresu dochází k mnoha změnám, zejména v městských knihovnách přibyly mnohé služby a aktivity – byla zavedena kopírovací služba, půjčování videokazet a CD, další výpůjční dny (čtvrtek, sobota); besedy a ostatní kulturní akce se zaměřily především na zpřístupnění literatury dříve nedostupné a rovněž byla uspořádána výstava exilové a samizdatové literatury
  • 1991 – první počítače v knihovně
  • 1992 – zakoupen počítačový knihovnický systém Smartlib, položeny základy  automatizace knihoven okresu Vsetín, nové knihy se již zpracovávaly prostřednictvím výpočetní techniky a začala také retrokonverze starší literatury
  • 1992 – založena zvuková knihovna
  • 1997 – knihovny v okrese přecházejí od okresního úřadu pod města a obce
  • 1999 – první „Malý ples pro knihu“ s literárními hosty
  • 2003 – úspěšný projekt „Cesta knihovny k vzdělávacímu a komunitnímu centru regionu“ – cílem projektu bylo vytvoření prostorné komunitní knihovny, která propojí klasické knihovnické a informační služby s činnostmi podporujícími rozvoj komunity
  • 2006 – stěhování Masarykovy veřejné knihovny ze Svárova a slavnostní zahájení provozu knihovny a Informačního centra v nově zrekonstruované budově na Dolním náměstí
  • 2007 – po přestěhování stouply všechny statistické ukazatele knihovny o 20-30 %
  • 2008 – knihovna se připojila k oslavám 700 let od první písemné zmínky o Vsetíně – vydala knihu „Vsetín – město a čas“, připravila cyklus besed a výstavu; v tomto roce byl také úspěšně ukončen projekt „Masarykova veřejná knihovna jako instituce komunitních aktivit a celoživotního vzdělávání“
  • 2009 – knihovna pořádala seminář „Knihovny a senioři“ a celostátní knihovnický happening, došlo ke spuštění nových služeb (wi-fi, facebook); od července 2009 byl spuštěn nový velký projekt „Rovné příležitosti žen a mužů v komunitní knihovně“
  • 2010 – Masarykova veřejná knihovna Vsetín získala 3. místo v celostátní soutěži „Knihovna roku“
  • 2011 – knihovna oslavila 90 let své existence na Vsetíně a připravila velké množství doprovodných akcí, dále se rozšířila nabídka půjčování – knihovna (např. tematické kufříky), informační centrum (trekové hole, jízdní kola); spuštěn projekt „Rozmanitost nás spojuje“
  • 2012 – trávnická knihovna dostala po 40 letech existence výpověď ze svého působiště, pobočku se podařilo zachovat a v průběhu roku se přichystalo její přestěhování do upravených prostor centrální budovy na Dolním náměstí; byl dokončen projekt „Rozmanitost nás spojuje“ a začal nový projekt – „Komunitní knihovna ve Vsetíně jako centrum dalšího vzdělávání zaměřený na podporu občanského vzdělávání“2013 – otevření dětského oddělení na Dolním náměstí, nové webové stránky Turistického informačního centra, zavedení rodinné registrace (150 Kč), otevřen komiksový koutek, hodně se rozšířilo půjčování společenských her a hravá odpoledne – Jsi na tahu
    2014 – přinesl Masarykově veřejné knihovně nejvyšší ocenění, jakého může knihovna v České republice dosáhnout: Stali jsme se městkou knihovnou roku 2014. S oceněním byl spojen dar 70.000 Kč, který jsme využili na nákup výpočetní techniky.2015 – získáno ocenění Biblioweb (nejlepší webové stránky) a 3. místo v soutěži dětských knihoven „Kamarádka knihovna“. Počet čtenářů: 6.978, počet návštěvníků: 255.855, Počet výpůjček: 392.840, počet akcí: 639, z toho 20 vzdělávacích kurzů pro veřejnost.
  • 2016 – Výroční rok – knihovna slaví 95 let od vzniku a 10 let od přestěhování do nových prostor. K výročí jsme vytvořili:
    – Videospot, ve které si můžet prohlédnout naši knihovnu pohledem „neposedné záložky“
    – Interaktivní mapa: Kde všude byla knihovna?
    – Sborník, který zahrnuje milníky z historie knihovny s podtitulem „knihovna a její lidé“…
    – Příloha Valašského deníku o Masarykově veřejné knihovně Vsetín
  • 2017 – Rok 2017 – stále více rozvíjíme knihovnu jako komunitní a vzdělávací centrum – kromě výpůjčních služeb, které jsou základem činnosti knihovny (byl vydán standard pro knihovní fond) se soustřeďujeme na vzdělávací aktivity, o které je stále větší zájem: kurzy, semináře, besedy s velmi širokým záběrem.
    V roce 2017 proběhlo v knihovně také mnoho zajímavých setkání, zmiňme alespoň besedy s výjimečnými osobnostmi – se Zbygniewem Czendlikem, Věrou Sosnarovou, Naďou Konvalinkovou… Tato setkání se mohla uskutečnit jedině díky úspěšným projektům – Literární jaro, Dny seniorů, Spisovatelé do knihoven a další.
    Velký úspěch měl i projekt Rok na cestách, kdy každý měsíc byla konkrétní zemi věnována beseda, výstava, literatura týkající se této konkrétní země a tematický workshop.
    Tématem dne je čtenářská gramotnost a dětské čtenářství, rozvíjíme a rozšiřujeme spolupráci se školami a pořádáme řadu aktivit pro děti – ať už je to tradiční soutěž O poklad strýca Juráša, Lovci perel, Březen měsíc čtenářů s vyhodnocením nejlepších čtenářů, soutěž Čtenářská třída, letní příměstský tábor nebo další aktivity, jejichž adresátem je dětský čtenář.

Názvy Masarykovy veřejné knihovny

  • 1921 – 1940 – Masarykova veřejná knihovna
  • 1940 – 1945 – Městská knihovna
  • 1945 – 1951 – Masarykova veřejná knihovna
  • 1951 – 1969 – Okresní lidová knihovna
  • 1969 – 1990 – Okresní knihovna
  • 1991 – doposud – Masarykova veřejná knihovna Vsetín